Zdravím všechny pravidelné i občasné čtenáře našeho Zpravodaje.  Pokud jste četli mé první vzpomínkové zprávičky, víte, že jsme se před pár měsíci rozloučili se dvěma našimi dlouholetými členy a zasloužilými hasiči Pepíky Šťastným a Beránkem. Po novém roce náš Sbor postihla další ztráta a to v osobě bratra Jana Galluse.

   Jan Gallus byl hasičem neuvěřitelných 62 let od roku 1954. V 70. letech se stal jako jeden z prvních profesionálním hasičem na tehdy nově vzniklé stanici v Moravských Budějovicích. Tu se snažil spolu se svými vrstevníky dobudovat a stále modernizovat. Mnoho let zde sloužil jako velitel směny. Funkci velitele zastával i ve Sboru dobrovolných hasičů, kde byl dlouhou dobu členem výboru. S již zmiňovaným Josefem Beránkem zakládal první sportovní družstvo dětí – Mladých hasičů v Moravských Budějovicích. Svou lásku k hasičině předal i svým třem dětem. Oba jeho synové se vydali v jeho šlépějích a taktéž se stali profesionálními hasiči.

   Hasičům věnoval většinu svého aktivního života. Kromě trénování dětí zastával i funkci starosty okrsku, byl členem Rady velitelů u Okresního sdružení a později členem Aktiva zasloužilých hasičů. Když se ve Sboru zmíní jméno Jan Gallus, mnohým se vybaví jeho ohříváček na pivo při pondělních schůzích. Ale i když ti mladí už pana Galluse neznali osobně, jeho ohřívané pivo se stalo legendou…

   Je pro mě vždy velmi bolestné psát o ztrátách v našich řadách. Ale je pravda, že život už takový je. Na jedné straně bere, na druhé dává. Vzal nám sice jednoho člena, ale zase za pár měsíců nám dá nového malého človíčka, který snad v budoucnu obohatí naši velkou hasičskou rodinu. Pokud bude po svém tatínkovi Honzíkovi Šabatkovi tak věřím, že se nám už brzo začne plést pod nohama při různých našich akcích.

   S úctou a vzpomínkou na dobrého člověka

   za SDH Vlasta Růžičková, kronikářka